Logo

Knihy plné emocí

Dopis

3.12.2018

Záhada neodeslaného dopisu

Když Tina Craigová najde v kapse odloženého obleku neodeslaný dopis, vezme pátrání po jeho adresátovi jako příležitost odpoutat se od svých vlastních problémů. Netuší ovšem, že jí změní život…

Kdyby spisovatelka Kathryn Hughesová (* 1964) nebyla rodačka z Altrinchamu u Manchesteru, řekla bych, že v dětství milovala Pošťáckou pohádku Karla Čapka. A jako dospělá se rozhodla vytvořit svoji verzi páně Kolbabova pátrání. Jenže Kathryn Hughesová tuto naši oblíbenou pohádku nejspíš vůbec nezná a její důvody k sepsání románu s prostým názvem Dopis byly úplně jiné, což ostatně uvádí v povídání o sobě v závěru knihy. Přesto se český čtenář této asociaci jistě neubrání…

Hlavní roli v příběhu rozkročeném takřka přes celé století hraje kromě onoho neodeslaného dopisu Tina Craigová. Ta žije v nešťastném manželství s alkoholikem a dostihovým sázkařem. Aby netrávila doma příliš času, pracuje o víkendu jako dobrovolník v obchodě s použitým zbožím. A právě zde najde v kapse odloženého obleku zalepenou obálku opatřenou známkou – dopis, který nikdy nebyl odeslán. Jeho obsah Tinu zasáhne. Vypráví o vztahu dvou mladých lidí na počátku druhé světové války. Neznámý Billy se vyznává své milé z horoucí lásky a vyjadřuje přesvědčení, že i když ho její těhotenství vyděsilo, bude rád dítěti otcem a jí věrným mužem. Co se stalo s Billym, žije jeho milá Christina, a proč psaní nikdo nečetl?

Tina začne po odesílateli a adresátce pátrat a postupně odhaluje jejich příběh. Pomáhá jí to vzpamatovat se z osobní tragédie a nakonec přispěje svým dílem k uzdravení starých ran.

Asi bych neřekla, že je možné napsat román o domácím násilí, aniž by výsledkem byl psychothriller jako například Za zavřenými dveřmi nebo Nenalezená, ale příjemná romance, u které možná nejen ženy uroní slzičku dojetí. Nicméně britské autorce Kathryn Hughesové se to podařilo. I když její příběh z počátku působí depresivně a beznadějně, ať již jeho linka roku 1973 nebo historická z roku 1939, vyústění obsahuje dojemný happy end. Navíc se její vyprávění moc pěkně čte.

Jde totiž o dobře vystavěné, uvěřitelné příběhy, které kromě neodeslaného dopisu nemají nic společného: milenci z roku 1939 doplatili na kastovní předsudky a bigotní katolicismus, rok 1973 se prezentuje klasickým domácím násilím a pátrání po osudech Billyho a Christiny je pak třetím příběhem, který jako jediný dává všem zúčastněným naději. Naději na odpuštění a na nový život…

Pokud máte rádi romantické příběhy a nevadí vám, že k dobrému konci dospějete přes překážky a historická okénka, pak si čtení Dopisu, který v českém překladu Moniky Kittové vydalo nakladatelství Cosmopolis, užijete. A pokud vás zaujme pasáž z Irska a chtěli byste se o funkci klášterních prádelen dozvědět více, můžete sáhnout po knize Nechtěné z nakladatelství Metafora.

Kathryn Hughesové zabrala práce na románě tři roky a myslím, že se jí určitě vyplatila – zajímavou zápletku s neodeslaným dopisem poutavě rozvinula a vystavěla důmyslnou stavbu, která i přes velké množství epizod působí kompaktním dojmem. A to si určitě zaslouží čtenářovu pozornost.

Recenze vyšla na klubknihomolu.cz

Přečtěte si také:

Recenze: Tiché zlo
Tiché zlo

Tahle detektivka vypadá úplně normálně: hlavnímu hrdinovi zabijí nejlepšího kámoše. Policie ho pochopitelně podezírá, protože našel tělo, a sám cítí…

Číst více
Koupit na Grada.cz
Recenze
Recenze knihy Malé sladké lži
Malé sladké lži

Caz Frear přináší svoje Malé sladké lži, které potěší příznivce detektivek a napínavých románů. Přestože její jméno zatím nepatří mezi…

Číst více
Koupit na Grada.cz
Recenze
Recenze: Beze svědků
Beze svědků

Britská spisovatelka Lisa Jewell je známá především jako autorka románů pro ženy. Vzpomeňme například román Dům, ve kterém jsme vyrůstali…

Číst více
Koupit na Grada.cz
Recenze