Logo

Knihy plné emocí

Rozhovor s Kathryn Hughes

18.10.2018
Rozhovor s Kathryn Hughes

V článku co o sobě říká Kathryn Hughesová jsme vám slíbili rozhovor s autorkou, a protože u nás v Cosmopolis sliby plníme, tady ho máte!

Kathryn, váš debut Dopis přenáší čtenáře z Manchesteru do Irska a posléze do Vermontu. Byla pro vás tato konkrétní místa nějak důležitá a dělala jste si jejich předchozí průzkum?

Každá kniha se musí někde odehrávat, a tak je jen pochopitelné, že člověk píše o lokalitě, kterou zná. Nezní nejčastější rada spisovatelům: „Pište o tom, co znáte“? Narodila jsem se a vyrůstala jsem nedaleko Manchesteru, a z toho jsem i vycházela. Ve svém románu zmiňuji některé orientační body, takže každý, kdo ze zmíněného města pochází, pozná místa, která nejspíš také navštívil. Ale můj příběh se z Anglie přenáší do Irska a Vermontu, což jsou lokality, kde jsem sice byla, ale které vyžadovaly ještě dodatečné studium. Nyní mám spíše tendenci ignorovat radu „Pište o tom, co znáte“ a místo toho se přiklánět k teorii „Pište, co můžete zjistit“!

Tina, jedna z hlavních postav románu Dopis, pracuje jako dobrovolnice v dobročinném obchodě v Manchesteru. Pomohla vám při psaní vaše vlastní zkušenost s prací v podobném obchodě?

Ano, určitě. Často mě fascinují předměty, které lidi darují. Je jasné, že většinou jsou to nepotřebné krámy, ale někdy narazíte na hotový klenot a divíte se, proč skončil v charitě. Jednou jsem například dostala k roztřídění hromadu knih, mezi nimiž byla jedna stará kniha, která byla očividně někomu věnována jako školní cena. Uvnitř byla nálepka, kde se psalo, že byla věnována „Johnu Bakerovi za vyvíjené úsilí“, a bylo tam připojeno datum „srpen 1914“. Kniha byla součástí historie rodiny, která se jí takhle klidně zbavila. Možná je to jen moje podivínství, ale já bych si každopádně něčeho podobného velmi cenila. A tak jsem si tu knihu koupila sama a možná se jednoho dnes stane inspirací pro můj další román.

V Dopisu se přenášíme do sedmdesátých let a také na začátek druhé světové války. Co vás na těchto obdobích fascinuje?

Sedmdesátá léta byla dobou chaosu v průmyslu, dobou zuřící inflace, stávek, výpadků proudu a hrozného módního vkusu! Ale já byla v té době jenom dítě, takže pro mě to byly roky horkých lét, hraní si venku a ježdění na kole, stavění bunkrů a vůbec neustálého bezstarostného pobývání pod širým nebem, mimo dům. Myslím, že lidé mají rádi, když se jim připomínají věci, o nichž si mysleli, že na ně zapomněli, a mě moc bavilo líčit danou éru prostřednictvím toho, že jsem popisovala drobné detaily, jako třeba ptáčky, kteří proklovou staniolové zátky na lahvích mléka, aby si mohli pochutnat na vrstvě smetany, nebo hodiny na krbové římse, které se musely před spaním natahovat. V částech knihy, které se odehrávají v roce 1939, jsem se snažila soustředit na to, jaké to bylo pro obyčejné lidi, když zjistili – už podruhé za život –, že se země opět octla ve válce. Mladí lidé, jako například Billy a Clark, byli vyrváni rodinám a přinuceni bojovat v cizí zemi, malé děti byly evakuovány a musely na čas zůstat u cizích rodin a velkým městům denně hrozilo, že budou bombardována. I po sedmdesáti pěti letech fascinuje toto historické období jak lidi, kteří ho skutečně zažili, tak i ty, kdo o něm pouze četli a žasli na stoickým postojem běžných obyvatel tváří v tvář takové nepřízni osudu.

Dopis
Mohlo by vás zajímat:
Dopis
Více informací o knize

Dojemná témata lásky a ztráty zachycená v románu vyvolala v mnoha čtenářích pláč. Překvapila vás tak silná emoční reakce na román?

Mě to ani tak nepřekvapilo, jako to ve mě vyvolalo pocit pokory. Je jasné, že když píšete i o těžkých  věcech, doufáte, že čtenář se nějak ztotožní s postavou a bude soucítit s její bolestí. V knize je mnoho emotivních scén, vůči kterým se spisovatel poněkud zatvrdí, protože je psal či přepisoval už mnohokrát. Když jsem ale nedávno znovu četla Dopis po delší době, několikrát se mi sevřelo hrdlo, což mě opravdu překvapilo.

Tina je sebevědomá žena, ale má potíže opustit svého manžela, který ji týrá, což má tragické následky. Bylo pro vás důležité ukázat realistickou stránku domácího násilí?

Nepochybně. Nebylo to však lehké. Nechtěla jsem totiž, aby čtenářům přestala být Tina sympatická, když se neustále k tyranovi vracela, ale zároveň jsem chtěla ukázat, že takhle se ve skutečnosti týrané ženy chovají. Píšu navíc z perspektivy života v sedmdesátých letech, kdy se domácí násilí v manželství nepovažovalo za trestné. Muži týrající ženy umějí být mimořádně lstiví a manipulující a řeknou či udělají cokoli, jen aby s nimi partnerka zůstala.

Jako manželka a matka dvou dětí máte jistě spoustu práce. Jak si nacházíte čas na psaní? A máte v domě nějaké speciální místo, kam chodíte, když si přejete nebýt rušena?

Syn je teď na univerzitě, takže tím mi odpadá jedna starost, pokud se zrovna nevrací domů s horou prádla! Dcera je celý den ve škole a manžel v práci. Takže mám na psaní celý den. To znamená hned, jak vyvenčím psa, umyji nádobí po snídani, ustelu postele, jdu něco nakoupit k večeři, udělám si přestávku na kávu a podívám se na Jeremyho Kylea v pořadu Dobré ráno Británie! – Nebojte, jen žertuji. Píšu ukázněně až do oběda. Trávím také spoustu času přemýšlením, o čem budu psát, což lze dělat vlastně kdekoli. Pro jistotu s sebou stále nosím zápisník.

Co byste nejvíc doporučovala spisovatelům, kteří chtějí něco vydat?

Přestaňte prokrastinovat a prostě se do toho pusťte. Bohužel, jak vidíte z mé předchozí odpovědi, je to rada, které se sama držím jen zřídkakdy!

 

Už jste otevřeli Dopis nebo se na něj teprve chystáte? Ověřte si ve výběru ze zahraničních recenzí, že je to opravdu skvělá kniha! Nebo se nechte navnadit ukázkou. Pokud nechcete, aby vám cokoli uniklo, sledujte nás na Facebooku či Instagramu.

Přečtěte si také:

Rozhovor s autorem knihy Tajemství skotské krve
Rozhovor s autorem knihy Tajemství skotské krve

Láká vás propojení detektivky a skutečných událostí? Jan Hrdina vás zasvětí do starých skotských tajemství…

Více informací
Rozhovor
Lucy Clarkeová vypráví o své nové knize Stíny nad zálivem
Stíny nad zálivem

Co inspirovalo Lucy k napsání nejnovější knihy? Jaké má rituály? Toto a mnohem více se dozvíte v našem rozhovoru.

Více informací
Rozhovor