Logo

Knihy plné emocí

Recenze na knihu Modrá – Lucy Clarke

30.4.2018

„Myslím, že čím víc miluješ, tím víc jsi zranitelný a možná také schopen nenávidět.“

„Co se stane, když je pravda unášena vlnami pryč z našeho dosahu..“ Poklidný výlet na moři? Ani náhodou! Koupání v průzračné vodě a popíjení tropických koktejlů se až příliš brzy promění ve zlověstnou noční můru… 
Lana a její nejlepší kamarádka Kitty se vydají hledat svobodu a dobrodružství. Jejich sen volně cestovat se jim splní, když získají možnost plavit se na Modré – jachtě, která pluje z Filipín na Nový Zéland. Spolu se svými novými přáteli rychle podlehnou kouzlu vzdálených ostrovů a divokých večírků na jachtě.
Z ráje se ale brzy stává peklo – Lana a Kitty zjišťují, že každý na palubě má nějaké tajemství, a navíc jeden z jejich nových přátel po jedné hádce záhadně zmizí… Nebezpečné vlny nedůvěry a lží ohrožují nezávazné letní dobrodružství na lodi, někteří se však svého vysněného ráje nehodlají jen tak vzdát… a to z jakoukoli cenu!

Dlouho po dočtení jsem seděla a zírala na prázdný papír. Nemohla jsem přijít na to, jak napsat recenzi na něco tak skvělého, abych předala všechny pocity a informace, které vás přesvědčí, že je to správná kniha.
A vlastně to nevím ani teď, prostě jen sedím a píšu myšlenky, které se mi líně valí mozkem. Jsem z Modré totálně v pasti. Tohle bylo skvělé. V čem? Miluju knihy, kde se postupně odhalují tajemství, která jsou pokřivená, zlá a můžou změnit dosavadní vztah hrdinů. Mám ráda ten pocit, kdy si říkám, čti, rychle čti, za chvilku už to zjistíš! A pak to zjistím, sedím s ústy dokořán a jen dýchám, zhluboka a pomalu. 🙂
Jo a taky mi ukápla slza (hihi). Jen jedna teda, možná dvě (ale to nanejvýš). Tohle je fakt dobrý příběh.

Lana a Kit jsou holky, které se na palubu Modré dostanou jako poslední, ostatní hlasují, jestli je mezi sebe přijmou jako členy posádky a když ano, začíná to správné dobrodrůžo. Cestování po moři, řídí se jen svými vlastními pravidly, opalování se na jachtě, koupání v otevřeném moři, přistávání v zátokách, kde žádného lidského tvora nepotkáte, ohýnky na plážích, plno alkoholu a když máte všeho plný brejle, lehnete si na jachtě do postele a necháte se ukolébat vlnami ke spánku. No kruci, nedivím se, že se holky mohly zbláznit radostí, když je přijali na palubu.
Nic není jen černé, jen bílé… I tahle idylka, která mě doslova pohltila a chtěla jsem taky utéct na jachtu, se změnila v docela děsivou noční můru.
Garantuji vám, že jakmile začnete číst, tak přestanete až na konci, protože tohle je – STRHUJÍCÍ – příběh, který má skvěle vypracovaný děj s dobrými hrdiny, jenž vás budou bavit.

„Obzor byl zbarvený do ohnivě oranžových a purpurových odstínů, jež se pomalu vytrácely do tlumených odstínů růžové, než se nakonec za ní ustálily do temně modré. Barvy to byly okouzlující; trvalo by celý život namíchat jen polovinu té palety barev.“

První setkání s autorkou. Mě si získala. Mám ráda přesně ty příběhy, kdy to vypadá, že se nic neděje, ale ono se toho děje hodně. Jen se pořádně rozhlídnout. Kdy se ve mě na konci sváří všechny emoce a já přemýšlím, jestli jsem to všechno pochopila správně?! No, do prkna….
I tady najdete jak kladné, tak záporné hrdiny, někteří vám polezou na nervy, jiné budete skoro až uctívat, ale věřte mi, bude vám každý sympatický a přirostou vám k srdci. Protože ani nic jiného nejde, když jste na jachtě, na otevřeném moři, jen s šesti pasažéry Modré. Musíte mít rádi všechny, jinak to půjde, jak se říká, ke dnu.

Tuhle knížku doporučuji všem, kteří mají rádi svobodu a rádi si představují volnost na širém moři… :-)) Haha, ne, tohle je prostě kniha, která si najde dva tábory – v jednom budou fanoušci jako já, kteří ve všem uvidí i to zlé, kteří budou číhat a vyhlížet příležitost k tomu, zjistit co se bude dít a děje a pak ti druzí, kteří řeknou, že se nudili, vlastně se nic nedělo a dle mého nepochopili… 🙂

Já si osobně myslím, že ani nejde vyhranit přesně ty čtenáře, kterým tato kniha sedne. Modrá je pro mě perfektně zpracovaný román, se špetkou detektivky, se lžičkou zrady a pořádnou naběračkou tajemství.
Lucy Clarke mě uměla držet v napětí. Pořád jsem nechápala jak se staly některé věci a na konci, ten závěr, tím mi doslova vyrazila dech. Tohle jsem už vůbec nečekala. A možná právě díky těm posledním pár větám je z toho, pro mě, ještě větší trhák. 🙂

 

 

Originální recenzi si přečtěte zde.

Přečtěte si také:

Recenze: Tiché zlo
Tiché zlo

Tahle detektivka vypadá úplně normálně: hlavnímu hrdinovi zabijí nejlepšího kámoše. Policie ho pochopitelně podezírá, protože našel tělo, a sám cítí…

Číst více
Koupit na Grada.cz
Recenze
Recenze knihy Malé sladké lži
Malé sladké lži

Caz Frear přináší svoje Malé sladké lži, které potěší příznivce detektivek a napínavých románů. Přestože její jméno zatím nepatří mezi…

Číst více
Koupit na Grada.cz
Recenze
Recenze: Beze svědků
Beze svědků

Britská spisovatelka Lisa Jewell je známá především jako autorka románů pro ženy. Vzpomeňme například román Dům, ve kterém jsme vyrůstali…

Číst více
Koupit na Grada.cz
Recenze