Co o sobě říká Kathryn Hughes?
Již brzy v nakladatelství Cosmopolis vyjde úchvatný román Dopis od autorky Kathryn Hughesové. Tento debut získal několik ocenění a právem se stal celosvětovým bestsellerem. Jeho odborné i čtenářské recenze napovídají, že se i čeští čtenáři mají na co těšit. Než vám představíme knihu samotnou, seznámíme Vás s autorkou tohoto nevšedního příběhu, v němž se mistrně mísí napětí, odhalování starých osudů a naděje. Co tedy na sebe Kathryn Hughesová prozradila?
Mládí
Narodila jsem se v roce 1964 v Altrinchamu v Cheshirském hrabství, asi patnáct kilometrů od Manchesteru. Jsem starší ze dvou dcer a žiji na severovýchodě celý život. Můj román Dopis je situován do Manchesteru jednoduše proto, že toto město je mým domovem a všichni spisovatelé jsou povzbuzováni, aby „psali o tom, co znají“. Asi to nevidím objektivně, ale Manchester je nádherné město, kde žijí mimořádně přátelští a zábavní lidé, a dokonce už jako děti jsme rádi jezdili vlakem do „města“, jak jsme tomu říkali.
V roce 1980 jsem dokončila střední školu a neměla jsem tušení, co budu dělat dál. Když jsem se vrátila z třítýdenního pobytu ve Francii, kde jsem byla se svou rodinou, zjistila jsem, že má nejlepší kamarádka se zapsala na obchodní akademii pro budoucí sekretářky. Vzhledem k tomu, že jsem neměla žádný plán, kam jít dál studovat nebo pracovat, napadlo mě, že bych to také mohla zkusit. Přestože o tom dnes mé děti mluví jako o „škole psaní na stroji“, bylo to skutečně velmi intenzivní studium, které mi umožnilo získat certifikát Londýnské obchodní komory. To, že jsem se také naučila těsnopis a psaní na stroji všemi deseti fenomenální rychlostí, mi bylo velice ku prospěchu v mé nové profesi spisovatelky.
Profesní život
Po akademii jsem začala pracovat jako absolventka v malé pojišťovně. Přechod ze školy do zaměstnání byl hladký a nesmírně mě bavilo pracovat v kanceláři, kde jsem se spřátelila s několika lidmi, s nimiž mě pojí přátelství do dnešního dne. Později jsem se v jiném zaměstnání seznámila se svým manželem Robem a společně jsme pak dvacet tři let úspěšně provozovali obchod s dárkovými předměty.
Rodinný život
S Robem jsme se roku 1992 vzali ve Vancouveru v Britské Columbii. Rozhodli jsme se pro Růžovou zahradu ve Stanley Parku. Byli jsme tam jen my dva, duchovní a fotograf, kterého jsme si vybrali ve Zlatých stránkách den předtím. Přemluvili jsme dvě poněkud z míry vyvedené dámy, aby nám šly za svědkyně, a naší malé svatbě už nic nechybělo. Byl to bezpochyby ten nejbáječnější den v mém životě, a pokud bych mohla prožít jeden den života znovu, byl by to určitě ten červnový v roce 1992. Náš syn Cameron se narodil v roce 1994 a po něm přišla v roce 1997 Ellen. K naší rodině patří i náš erdelteriér Teddy, s nímž se mohou čtenáři seznámit v knize pod jménem Leo. V současné době bydlíme v Alderley Edge v Cheschiru.
Život spisovatelky
Vždycky jsem ráda psala krátké povídky a vymýšlela si příběhy, ale v žádném případě nejsem příliš plodnou autorkou a nemám za sebou bohatý katalog prací, jako někteří jiní spisovatelé. Chtěla jsem už dávno napsat román a poprvé mě napadlo napsat Dopis v roce 2007. Celé to vzešlo z myšlenky, že někdo najde neotevřený dopis a zajímá ho, co se v něm píše. Ale kdo dotyční lidé byli a co stálo v dopise, jsem netušila. Nicméně semínko bylo zasazeno a na mně bylo jen, abych se o něj dobře starala. Ten, kdo řekl, že napsat knihu je jako naplnit bazén vodou pomocí injekční stříkačky, vůbec nepřeháněl. Trvalo tři roky, než jsem ji dokončila, ale na svou obranu musím říct, že jsem v té době ještě pracovala, vychovávala děti a zdokonalovala se v umění prokrastinace!
Co bude dál
Jako spisovatelka na plný úvazek jsem vydala další román, který nese název Tajemství a v němž se děj odehrává ve dvou časových rovinách, tentokrát v horkém létě roku 1976 a v současnosti. V roce 1976 se pravidelní hosté v hospodě The Taverners připravují na výlet do Blackpoolu. Po strašné autobusové nehodě se vracejí výletníci domů, ale již ne v původním počtu. Ještě o čtyřicet let později jsou následky toho osudového dne v rodinách citelné. Ale co když se zdaleka ne všechno tenkrát na dálnici odehrálo tak, jak se to jevilo, a někdo skrývá strašlivé tajemství…?
Sledovat můžete Kathryn na Facebooku nebo na Twitteru @KhughesAuthor.
Připravujeme pro vás také rozhovor s autorkou, výběr ze zahraničních recenzí na knihu Dopis, ale také ukázku z českého překladu této úžasné knihy. Pokud nechcete, aby vám cokoli uniklo, sledujte nás na Facebooku či Instagramu.
